ŠPIONÁŽ: Tábor vs Havl. Brod

I ta krátká hokejová pauza byla vlastně docela dlouhá. Uplynulá sobota nás zavedla na šlágr druhé hokejové ligy mezi Táborem a Havlbrodem. Co si od toho slibujeme? Domácí zvou na tenhle zápas už nějakou dobu dopředu a adhoc vymýšlí název „AKCE REBEL“. To doprovází plakáty, videopozvánka a podobné „marketingové“ tahy. Svého času jsme přemýšleli, jakou mohou třeba takové plakáty, nebo ona videopozvánka udělat službu.

Když jsme loni dělali pochod, měli jsme obojí a účast byla rekordní, naopak letos, kdy jsme vlastně neudělali ani jedno, to co do účasti tak slavné nebylo. Vytvořit dojem, že jde o něco výjimečného, stačí málo. Kdejaký profík přes marketing by se asi pousmál nad takovým objevem. My jsme jen fanoušci. „Rebel Hearts“ burcují lidi do busu možná ještě dříve. Na obou stranách se chystá nejedna choreografie. Takže abych se vrátil k položené otázce – slibujeme si od zápasu, ač ve skromnějším měřítku, dobrý souboj na tribunách, který vyplní volnou sobotu.  Fanoušci Tábora ještě organizují pochod, ten nestíháme, ale se vší úctou si ani nemyslíme, že bychom přišli o něco velkého.

Na zápas dorážíme 15 minut před začátkem. Po vystání dlouhé, ale rychle ubíhající fronty koupíme lístky a procházíme kolem sekuritky, která se od naší poslední návštěvy nezměnila, místní borci v oranžových vestách opravdu nejsou nějaká ořezávátka, dnes nám to ale může být fuk, pokračujeme dál do útrob zimáku a pak zaujímáme taktické místo mezi aktivním sektorem domácích a hostů. Ten zatím zeje prázdnotou. Hosté ale záhy doráží v podstatě všichni najednou a stoupají si za vlajku “ Rebel Vé“. Píšu to tak záměrně, protože mi musí být vysvětleno až přísedícím, že ten znak je vlastně jako „O“ a je tam napsáno „Rebelové“. Koukal jsem na to už na jejich stránkách. Na jednu stranu jsem blb, že mi to nedošlo, ale pokud mi to nedošlo samo, pak to asi graficky úplně šťastně řešené není. Ale chraň bůh abych se sral do cizích zástav, určitě ne po internetu, to je výsada jiných…

Na zimáku je na místní poměry celkem plno, alespoň tak je mi sděleno jedním z pravidelných návštěvníků, oba kotle pak mohou být naplněny zhruba padesátkou fandících, hostů je možná i víc, nevím, odhad je hrubý. První, co si fanoušci vymění, jsou urážky. Těžko říct, jak daleko má momentálně ten, či onen tábor od slov k činům, ale když výše zmíněné slyšíme, můžeme říct, že alepsoň po této stránce to na tribunách vře, i akustika je tady výborná a tak se snad můžeme těšit příjemné zábavě. Na ledě probíhá nějaká předzápasová sranda a hosté mezitím vytahují první prezentaci, která spočívá v několika vysmátých fejsbukových emotikonech a transparentu : „Někdo se zmůže jen na jediné…“Víme, o co se jedná, my jsme taktéž obětí tohoto fenoménu, nicméně přijde mi trochu zbytečné se s tím tak moc zaobírat, vynaložit tolik energia na reakci na něco takového, namísto oslavy vlastních hodnot. Tolik můj subjektivní názor.

 Na druhé straně zatím stojí kousek od bubnu borec v kukle. Neptejte se proč, nevím to já, nikdo kolem mě a bůh ví, jestli on sám. To už začíná zápas a atmosféra je skutečně nadprůměrná. Bubeník Rebelů sem tam pokazí nějaké kombo a maličko sráží celkový projev, ale očividně si toho je sám vědom a později se staví k bubnu jinak, pak je vše, jak má být, buben sice zní trochu popelnicovitě, ale není to nic na škodu. Všechno nemusí být perfektní. Sektor je veden spíkrem, jehož gesta, ač určitě udělají svou službu, jako bychom už někde viděli, toho si prostě nejde nevšimnout…Čas od času mu vypomáhá i další z řad hostů. Na druhé straně je řízení kotle trochu zmatenější, přijde mi, že megafon drží každou chvíli někdo jiný, ale nezdá se, že by to hrálo velkou roli, dejme tomu, že ona spíkrovská funkce tady stabilně dána není. Za zmínku stojí moment, kdy oba kotle naprosto sborově rozjíždějí identický popěvek „Pojďme hoši, pojďme do toho“ –  v plánu to snad nebylo, úsměv na rtech ale rozhodně vykouzlilo. Domácí pak ale doplácejí na svůj celkem slabý repertoár a postupem času jako kdyby neměli co zakřičet, přitom mám pocit, že ve skutečnosti je jejich zásoba přecejen pestřejší. Abych nezapoměl, domácí vytáhnou nad hlavy ještě lesklé modré fólie jen tak bez ničeho. Zvláštní, postrádající smysl, ale budiž.

Kohouti na ledě doplácí na neefektivitu a tahjí za kratší konec. Ve druhé třetině je atmosféra stále docela slušná. Hosté rozjíždějí chorál v rytmu „Heaven is a place on earth“, nebo chcete-li „Nás nezničili“. Co k tomu říct? Snad jen to, že kopírování chorálů na čs. scéně je opravdu na knihu. Ať už jde o tohle, nebo o ostatní, kteří si vesele půjčují melodie ze Lvíčat a ti nejlepší dokonce i se slovy. Čest výjimkám.

Domácí mají šance, ale stále je neproměňují. Stejně jako na ledě, tak i na tribunách. Ty jsou sice tu a tam vytrhnuty nějakou odpovídačkou, která probudí tribunu protější, nebo se sympaticky snaží někteří domácí kotelníci rozhecovat i okolí kotle, ale celkově hosty nepředčí. Ti se opravdu nadprůměrně prezentují celý zápas, tedy až na část třetí třetiny, kdy mají opravdu docela dlouhé hluché místo. To záhy napravují druhou prezentací, v rámci které vytahují pěkný transparent „Rebelové“, nad kterým postupně mávají lesem vlaječek z červené, bílé, černé a pak dohromady. V tomto ohledu se ani po letech nic nezměnilo, optické prezentace „Rebel Hearts“ měly vždy úroveň. Také domácí mají ještě jednu prezentaci, při které se navléknou do bílých pláštěnek a rozvinou dva transparenty.

Ke konci třetiny se konečně začne něco dít. Z domácího kotle nejdřív vybíhají mladíci k hráčům Brodu na trestné a vymění si s nimi vyměňují pár názorů. Za chvíli z druhé strany spěchá několik sekuriťáků někam do chodby za domácím kotlem. Akce? Všichni hledáme, ale nic nenacházíme. Aktivní hosté se zdají být na svých místech. Zatímco se snažíme zorientovat, objevuje se jeden z nich pár metrů od nás a gestikuluje do domácího kotle něco jako „pojď ven“. A dole stojící domácí jako by se ptali „já?“. O hostech to nevypovídá nic, stojí tam borec, který má očividně nakoupíno. No a o domácích? Přesně to, co jsem psal na začátku, totiž jak daleko mají od slov k činům. To oni jsou doma. Žel bohu tohle není u místních Alkoboys nic nového.

Utkání se chýlí ke konci, Vašíček předvádí pro něj typické divadlo, kdy nejdřív utíká z ledu, jako kdyby měl zachvíli umřít a za chvíli už je na ledě a raduje se z gólu a tak s hřejivým pocitem vzpomínám, jak tento muž dostává bídu od Romana Vopata. Rebelové ještě zazpívají trošku dementní chorál o jebání Kohoutů a záhy je konec. U domácích se neděje nic, hosté si užívají děkovačku. Během jejich prezentací se kousek od nás objevují dívky, které je fotí, čekáme, že se tam objeví znovu, to by totiž mohlo znamenat pyrotechnickou vložku, k ničemu takovému ale nedochází. A tak dnes neuvidíme pyrotechniku, ani gentlemansky nepozveme tyto dívky na prohlídku našeho města.

Když vylézáme ven, slyšíme nějakou petardu, ale to už je pro dnešek všechno.

Co říct závěrem? Zápas z fanouškovského hlediska rozhodně nezklamal, choreografie, bez ohledu na jejich význam, byly kvalitní, do jisté míry propracované, nic odfláknutého. Domácí zaslouží pochvalu za snahu nejen uvnitř kotle, ale i o zapojení ostatních tribun, s repertoárem je to horší, ale i to se dá napravit. No a hosté? Ty bych moc rád viděl zase v naší lize, i když ve skrytu duše doufám, že až do ní postoupí, naše už nebude.  Prezentovali se kvalitním supportem po celý zápas a objektivně vzato byli na tribunách prostě celkově silnější. Snad Alkoboys odpustí tenhle fakt a nebudou si říkat, že to píšu, protože je nemáme rádi a proto jim křivdíme. Protože by mezi Motorem a Táborem měla být nějaká rivalita. Já jí tam nevidím. Pro nás nejste soupeři. Nemáme v plánu vám dávat na facebooku „haha“, jako to děláte vy nám a vidno po dnešku i jiným.

A ať už vyhrál na tribunách kdokoli, byl tenhle zápas jen vizitkou, jak hokejová ultra scéna pokrývá nižší soutěže až po tu nejvyšší. Je radost to sledovat.

 

Zobrazit komentáře 3

  1. Seveřan napsal:

    Tak přesto, že se budu opakovat, protože to prostřednictvím někoho třetího už bylo vysvětleno – v reportu se nepíše, že jste to okopírovali vy, ale že obecně je to kopírování na knihu. A tohle je opravdu aktuální. smile

  2. bobeš(HB) napsal:

    Až na to s tím chorálem Heaven is a place on earth. Tenkrát mě lehce naštvalo, když s ním přišel po nás Baník. Myslel jsem si, že nás bude každej obviňovat z kopírování Baníku.
    Hezky objektivní. good

  3. HB napsal:

    Dodatek k chorálu – Heaven is a place on earth. Tento chorál bylo možné poprvé v HavlBrodě slyšet při utkání v poslední sezóně naší účasti v první lize (2014/15) – zápas s Kadaní. V té době na české scéně tento chorál nikdo neměl, byl převzat od Kolínu nad Rýnem smile

    Jinak dobře napsané good

Napsat komentář: bobeš(HB) Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*