Špionáž: Austria Vídeň vs HNK Rijeka

Když se řekne Chorvatsko, většině čechů se nejspíš vybaví moře, dovolená, fanouškům pak Torcida, BBB, problémy chorvatského fotbalu, o kterých bylo řečeno mnohé, jména jako Mamič apod... Letos však dělá v Evropě chorvatské fotbalové scéně jméno někdo jiný - HNK Rijeka, totiž Armada Rijeka. Dostatečně na to, aby nás přilákal po nějaké době znovu na vídeňský Ernst-Happel, se prezentoval tento tábor při několika zápasech v Evropě.

Samozřejmě, Armada má dobrou produkci již dlouho, jen jsou teď prostě víc na očích. V příjemné dojezdové vzdálenosti jsme pro*ebali jejich zápas v Salcburku, který jsme měli původně v plánu. Armada se pak ale připomněla zápasem v Miláně a na druhý pokus už jsme nezaváhali. Jak už vyplývá z uplynulých řádků, Austria není zrovna to, co nás zajímá, i když své kvality rozhodně také má.

Do Vídně jedeme tentokrát ve větším počtu, protože je ale všední den a pracovní povinnosti nedají jinak, dorážíme akorát na zápas, takže nezkoukneme sraz Armady ani nic dalšího, škoda. Rakouská policie blokuje cestu na parkoviště, kam míříme, musíme zaparkovat v obchoďáku, který je za domácím kotlem a kde od nás vyberou peníze za parking. Jdeme rovnou ke stadionu a vzápětí dovnitř, jsme šacováni. Když shrnu, kdo od nás vybíral peníze za parking, kdo nás šacoval a jací "stewardi" jsou na stadionu, musím bohužel konstatovat, že se Vídeň v letech 1529 a 1683 bránila úplně zbytečně.

Očekává se kolem 20 000 diváků a asi 1500 z Rijeky - to, jak Armada naplňuje autobusy, máme samozřejmě zjištěné. Když vcházíme na ochozy Ernst - Happel, je ještě téměř prázdný, i chorvatů je zatím pomálu, jediný shon je zatím v domácím kotli a je připraveno jednoduché choreo, které je náhodou v jiných barvách, jen v menším provedení na chlup stejné, jako choreo Rapidu v zápase proti Ajaxu, který jsme navštívili před nějakou dobou. I když ona to taková náhoda není, fanoušci Austrie se takto neprezentují poprvé.

Do začátku zápasu se tribuny slušně zaplní, sektor hostů taktéž, nicméně oba tábory jsou až do začátku a s maličkou výjimkou u domácích, téměř zticha. Pro začátek je kotel Austrie docela k zaslechnutí a také se prezentuje již zmíněnou choreografií, jenže chvilku na to se v sektoru hostí zvedají ruce a zaznívá pokřik "Rijeka!", po kterém Armada konečně spouští naplno svou podporu. Z našeho pohledu a poslechu už po zbytek poločasu nepouští domácí vůbec ke slovu, i když domácí očividně fandí, mávají velkým počtem vlajek, ale my je opravdu téměř neslyšíme. Faktem je, že sedíme trochu blíž aktivnímu sektoru hostů, ale ta převaha je příliš výrazná. Když dává Rijeka první gól, jsem zrovna očima v jejich sektoru, jenže ve stejný moment se raduje i spousta lidí kolem nás. Na stadionu je daleko víc chorvatů, než v sektoru hostů a taková stovka z nich posedává právě v naší části stadionu. Už po prvním poločase vede Rijeka 2:0, kdy jsou oba góly oslaveny trochou pyrotechniky.

Je to nezvyk, ale občerstvit se tentokrát jdeme o poločase. V bufetech jsou úplně minimální fronty a během chvíle už třímáme v rukou různé pochutiny. Z širokého sortimentu nám padla do oka klobása v rohlíku, k výběru je bílá i červená, velmi chutné, dobře poživatelné - 9/10. Pivo? Jen nealko, ani tak ale nepohrdneme. Vracíme se do hlediště když domácí vytahují řadu obouruček a hosté na druhé straně zas připravují mávačky.

Začátek druhého poločasu na ochozech je znovu na nějakou dobu v režii fialových, ale je to jen proto, že chorvati ještě nejspíš dojídají klobásy. Ani tak to není ze strany Austrie žádná hitparáda, při chorálech, kdy se jede potichu a pak přijde vyhecování a "drop" je opravdu hlasité vždy jen první kolo, dál už ne. Přímo se nabízí porovnání supportu Austrie s Rapidem, ale je to opravdu téměř jiná liga. Ať už srovnávám kotel samotný, nebo aktivitu okolních tribun, která je mizivá... Nicméně Armada opravdu baví, jediné, co by se snad dalo vytknout, je až moc hlasitý buben, ale je to věc vkusu. Fotbal není nijak skvělá podívaná a tak chorvati odpalují pyrotechniku a zahalují naši polovinu stadionu do kouře. Jak se zápas blíží ke konci, přidává se ke kotli stále víc a víc hostů roztroušených po stadionu. Po třetím gólu Rijeky se mnoho domácích zvedá a odchází, zatímco chorvati už jen slaví. Zápas končí 3:1 ve prospěch hostů, ti si užívají děkovačku a malá část domácího kotle zůstává také, aby vzdala holt A. Gorgonovi, který je odchovancem Austrie a nyní hraje za Rijeku.

Ze stadionu odcházíme mezi posledními, míříme k autu, venku, ač se chorvati naprosto volně pohybují kolem stadionu, se neděje vůbec nic. V garážích nasedáme do aut a skrz hustou mlhu míříme až šnečím tempem k hranicím. V takto velké skupince jsme skoro čekali, že si nás někdo z domácích vyhlédne, jako se nám to ostatně stalo na Ernst-Happel posledně, kdy nás byla jen polovina. Jediné vzrůšo ale přišlo v momentě, kdy byl jeden z nás cestou na toaletu napaden netopýrem.

Za necelý litr, což je cena lístku, jsme byli svědky nepříliš dobrého fotbalu, ne zrovna oslnivého výkonu domácího kotle, malé choreografie. Upřímně - kam se Austrie hrabe na Rapid. Ale na druhé straně výborné Armady, pyrotechniky, skvělého supportu, no zkrátka všeho, co jsme od nich čekali. Horkokrevní chorvati z našeho pohledu opravdu dostáli svému jménu.

Sepsal: Seveřan

komentáře 2

  1. k.m napsal:

    No porovnávat Austrii s Rapidem je trošku mimo,Rapid je o galaxii jinde!
    V Rakousku má Rapid jedinou důstojnější konkurenci ve Šturmu Graz.

    • admin napsal:

      Tak to porovnání bylo na místě z toho důvodu, že jsme na stejném stadiónu dříve navštívili právě zápas Rapidu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*