Slavia vs Motor

Eden byl v minulých sezónách v žebříčku oblíbenosti výjezdových destinací vždy hned v těsném závěsu za dnes již extraligovou Jihlavou, tisícové výjezdy do hlavního města budily údiv u ostatních fanouškových táborů a naháněly nemalý počet bodů do výjezdové tabulky.

Dnes je však situace poměrně odlišná. Stejně jako minulý rok totiž vyšel první výjezd do Edenu na všední den, což pro nejednoho fanouška představuje důvod, proč nevyrazit. Loni se nás na schodech vršovického stadiónu sešlo necelých 260, osobně tipuji, že letos toto číslo o nějakého toho fanouška ještě klesne. Do Prahy vyrážíme „organizovaně“ pouze dvěma auty, po cestě nás zdrží jenom zastávka ve fastfoodu s neokřídleným M ve znaku a s pohodlnou časovou rezervou dorážíme do známého prostředí Edenu.

Před zimákem už se v tu dobu mísí domácí fanoušci s těmi hostujícími, na první pohled překvapivě převažují žluto-modro-červené klubové barvy. Vyplácneme kilo za lístek a dnes nezvykle důkladnou kontrolou postupujeme do útrob haly. S každou další návštěvou Edenu mi přijdou kontroly u vstupu důkladnější, dnes jsou nám například kontrolovány i jednotlivé vlajky nebo krabičky od cigaret, chvílemi už to vypadá, že fanoušci budou snad podrobeni důkladné prohlídce tělních dutin. K té nakonec nedochází a tak můžeme obsahově nezávadné vlajky vyvěsit na zábradlí v sektoru, na kterém v tu dobu už osamoceně visí zástava pražské divize Motorfans.

Sektor pro hosty se oproti předešlým zápasům se Slávií o několik metrů zúžil, tato skutečnost je dnes pro Motoráky jednoznačně ale přínosem. Do prostoru obehnaného páskou totiž zavítalo „pouhých“ 218 fanoušků, jedná se tedy o nejnižší počet od našeho působení v 1. lize. Jasně, pro většinu táborů by toto číslo představovalo pojem jako „výjezd měsíce“ apod. a ať to může znít sebevíc namyšleně, tak u nás tato cifra pouze podtrhuje aktuální úpadek výjezdové aktivity v našich řadách. Euforie ze znovuzrození klubu je ta tam, na většině zimáků se dokola objevují ty samé tváře, účast v sektoru hostů mění spousta fanoušků za laciné výmluvy nebo psaní mouder na sociální sítě a nebýt početného zástupu fanoušků Motoru z Prahy a okolí, byl by náš dnešní počet o mnohem, mnohem nižší.

Složení fanoušků v sektoru hostů dnes rozhodně neslibuje žádný fanatismus, od toho se také odvíjí celozápasové dění na tribunách, kdy chorály ustupují jednodušším a údernějším pokřikům, ty se naštěstí poloprázdným Edenem nesou celkem hlasitě. Do karet navíc hraje Motorákům také fakt, že domácích se ve svém kotli schází poskromnu a nejsou tak na tribuně nějakým těžkým soupeřem. Plusové body si ale vyslouží za optické prezentace, kdy svůj sektor zdobí transparentem, mávají vlajkami/vlaječkami a vytahují jednoduchou choreografii.

Celková atmosféra zápasu ve výsledku není nijak tristní, ale ze vzájemných duelů Motoru a Slavie je právě dnes možná ta vůbec nejslabší. Mírné oživení našeho omezeného repertoáru přichází v podobě odpovídačky s protější tribunou, na které se sešlo dalších několik desítek fanoušků Motoru, po neúspěšném tlaku v závěru zápasu a několika vypitých pivech za lidovou pražskou cenu 40,- pak končí nepříliš záživný zápas vítězně pro domácí tým. Našim hráčům i přes prohru zatleskáme, přeci jen výkon oproti jiným letošním venkovním zápasům nestál za úplný hnědý nic a bojovnost vidět byla.

Následně míříme k autům, u těch už postává, bez většího přehánění možná 15 příslušníků kriminálky, kteří nás mají pod dohledem až do našeho odjezdu. Trapnost této situace, kdy každému z nás připadají na hlavu dva fízlové, dávám do roviny s předvolební agitací Pitomia na domácím zápase s Přerovem. Svět se v prdel obrací..

Do Budějc přijíždíme za zvuků dechové hudby ještě před půlnocí, to už svoje myšlenky upínáme k následujícímu dni a zápasu evropské ligy mezi Austrii Vídeň a chorvatskou Rijekou, ale o tom zase jindy…

Ať žije Motor!

Sepsal: KZB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*