Když přijeli Přerovští na jih, nechali jsme se slyšet, že byli prozatím tím nejlepším, kdo se u nás letos ukázal a toto tvrzení stále trvalo i krátce před prosincovým zápasem u nich. A my byli na tahu a chtěli oplácet stejnou mincí. Fanoušci Motoru vyráží autobusy ve složení 2+1, tedy lépe řečeno 1+2, protože výprava, které jsem účastníkem, vyráží již hodinu před polednem.

Nahážeme do autobusu nějaké náčiní a začínáme tak nějak už průměrně dlouhou cestu. V buse panuje poklidná, leč veselá nealko nálada. Samozřejmostí je pak zastávka na Rohlence, kde někdo dlouho hypnotizuje kuličku na ruletě a někdo si zas dopřává pozdního oběda pěkně v klidu, což dohromady způsobí poměrně velké zdržení.  Před Přerovem nás stopují fízlové a jsme pak eskortováni až k zimáku. Ochranka nás přivede k sektoru trochu zvláštním vchodem, koupíme lístky, osobní prohlídka není zdaleka tak důkladná, jakou jsme očekávali a když dorážíme do sektoru, je ještě v podstatě prázdný, v klidu si jej tak ovlajkujeme a čekáme, koukáme po ochozech a je zřetelné, že i ochozy po nás.

Mezitím se objevuje hlavní zástava i v domácím kotli. Do začátku se náš sektor velmi slušně zaplní a než je vhozeno úvodní buly, kotle se střídají v chorálech a soupeří v hlasitosti, v ten moment je jasné, že atmosféra dnes bude přímo elektrizující. Hokejový večer se nese ve znamení boje proti rakovině, domácí pro tuto příležitost oblékají speciální dresy, pro zástupkyně něžného pohlaví je dnes vstup grátis. Nakonec zaplňujeme celý pro nás vyhrazený prostor a rozhodně to vypadá a účinkuje lépe, než kdyby nám byla otevřena i druhá část a my byli rozesraní na dvou stranách.

Hosté, stejně jako domácí jsou pod taktovkou spíkra , k domácím se navíc ukázkově přidávají okolní tribuny. Zimák je plný. Od úvodního vhazování jsou hráči na ledě hecováni skvělou atmosférou, o kterou se zasluhují oba tábory. Využíváme velkou část repertoáru, v sektoru fandí téměř každý, slušelo by se možná říct, že se sebou můžeme být spokojeni, avšak sebekritiky není nikdy dost, raději budeme tisíckrát psát o tom, co bylo špatně, než se pořád chválit a proto říkám, že jsem rozčarován z některých jedinců, kteří nezafandí jak je třetina dlouhá. Star Wars mánie asi posedla i je a snaží se očima dotlačit puk do brány, nebo se možná snaží ošálit mysl Přerovských nějakým tím mindtrickem. První třetinu prohráváme 1:0.

O přestávce se jde část fanoušků vyvětrat do malinkého prostoru ven, kouřnout si a poklábosit o dárkách pod stromečkem, část postává v sektoru, část se vydává vyzdobit toaletu nějakou tou vlepkou, ale při pohledu na čisté stěny si říkají, že to nejspíš nebude mít ani smysl, další část pak prověřuje občerstvení: Jako první se postavil před kulinářskou komisi párek v rohlíku a příliš neobstál – rohlík tvrdý, párek studený, netřeba více hodnotit, z pitiva je v nabídce místní Zubr za lidových 24,-, který chutí rozhodně neurazil.

Ve druhém dějství jednou slaví domácí a jednou také my. Na ledě se odehrává opravdu skvělé klání a na tribunách jakbysmet. Znovu jsme zdatným konkurentem domácím, kteří dnes však podávají skvělý výkon, zejména odpovídačka MEO a některé chorály jsou velice hlasité. Domácí kotel, umístěný v protějším rohu není nikterak obrovský, ale dost hlasitý. Přerov a Havířov (myšleno doma) se letos proti nám prezentovali vůbec nejlépe ze všech. Domácí také občas mávají několika vlajkami v klubových barvách + jednou v barvě reflexní vesty.

Třetí třetina přinesla 5 gólů, zápas byl hodně vyhecovaný, ale co je hlavní, atmosféra stále skvělá. Ještě jsme se 2x radovali z gólů a radost to byla velká, ale zápas jsme do vítězného konce nakonec nedotáhli, Přerov pečetí výhru pátým gólem do prázdné brány. Na 183 fanoušcích okřídleného „M“ je najednou vidět velké zklamání, po tak tuhém boji pochopitelně, avšak není třeba věšet hlavy, třeba je jen zatleskat a poděkovat hráčům za odvedený výkon, což se také děje. To už je nastražená ochranka dole v sektoru a čeká, co se bude dít a tak, aby nebyli Motoráci příliš po ruce, lezou nahoru na plot a rozsvicují sektor několika červenými racemi a asi dvěma stroboskopy. Ochranka v tomto směru benevolentní není a sundavá je z plotu dolů a hasí jejich ohníčky, vše však ze strany ochranky probíhá docela v pohodě, z té naší navíc žádné upálené děti ani světlice zapíchlá v oku, co však tuto akci bohužel nepřežilo, je jedna z velkých mávaček…Odcházíme, skládáme se na místa a za početného policejního doprovodu opouštíme Přerov.

Jak shrnout dnešní zápas? Reklama na hokej. Skvělé utkání, skvělá atmosféra, domácí své prostředí uhájili, my jim však byli soupeřem víc než zdatným.

Po cestě zpátky chvíli vydýcháváme, pak se ale osvěžíme opět na Rohlence, někdo jídlem, někdo znovu ruletkou a od té doby panuje v autobuse bujará nálada. Tóny oldschoolových hitů provází Motoráky až někam k Pelhřimovu, až tam je naše další zastávka. Vytahujeme tři kompakty, které jsme nakoupili po cestě tam, a ve vší bezpečnosti je odpalujeme na poli u benziny abychom oslavili poslední letošní výjezd. Jednomu z kontejnerů se náš hovňostroj tak líbil, že sám od sebe sjel z kopečka, aby se podíval blíž, po cestě však chudák upadl na bok. Také pumpařům se to celé velmi líbilo, dokonce tak moc, že zavolali fízlům, aby se přijeli také podívat na tu parádu. Mezitím odjíždíme, záhy nás však přivolaný fízlmobil dojíždí a v rámci působnosti si nás s kolegy předávají až do samotného srdce jihu Čech, v Jindřicháči se na nás pověsil vůz „FSV“ (Fízl Street View), v Budějcích pak neoznačený malý anton. Pár rachejtlí a taková šaškárna. Ve čtvrt na tři vylézáme u haly a děláme tak tečku za dalším zdařilým výjezdem.