Motor vs Vsetín

Stojím v sektoru D5, někde nahoře pravděpodobně hrají trumpety a skrz plexisklo sleduju akci, při níž odněkud ujel tehdejší oblíbenec mnohých z nás s číslem 22 na zádech blýskl pro něj typickým blafákem do bekhendu, po němž však nepřišlo zakončení ale obkroužení branky a pohodlné zakončení do prázdné.

Nevím, jestli to byl poslední zápas u nás, ani jestli to vůbec bylo takhle. Každopádně tohle je moje poslední vzpomínka na extraligový Vsetín. Od té doby se změnilo mnohé. Vsetín pak zmizel z extraligové mapy a my jej o několik let později následovali, z oblíbence se, alespoň pro mě, stal symbol zrady…

Kdo by to byl řekl, že se za několik let setkáme se Vsetínem v druhé nejvyšší soutěži, kam jsme přišli oba jinými dveřmi. Přeci jen, druhá a první liga, to je trochu jiná hokejová úroveň a nikdo snad nemohl čekat, že by Vsetín po postupu do ní hrál nějakou špičku. I my první rok v ní bojovali o udržení. Očekává se hlavně velký souboj na tribunách. Vsetínští k nám vyhlašují výjezd roku a před námi je zase jednou nelehký úkol – ubránit domácí prostředí před hlasivkami valachů vezoucích se na vlně euforie. Pokud jsme v probíhající sezóně ještě nepřipravili žádnou optickou prezentaci, pak právě tohle musel být zápas, který to prolomí. Vsetínští mezitím vyprodají pro ně vypravený sektor a skupují i vedlejší. Očekáváme něco kolem 150 – 200 hlav. V pátek na večer se scházíme, malujeme a připravujeme vlaječky. Hotoví jsme až dlouho po půlnoci, když pak chceme uložit choreo na zimák, nejsme ani vpuštěni, protože v hale se údajně přemnožily krysy a je po deratizaci. Nedá se nic dělat.

Kolem poledne se pak scházíme na zimáku, abychom připravili naši prezentaci a pak si mohli v klidu odskočit na nějaký ten kruh. Bezpečnostní složky jako obvykle nezahálejí a protože hostů bude víc jak 10, stává se z Budějc zase jednou malý policejní stát. Do něj doráží posléze i hosté. Na zimák jdeme, hlavně kvůli připravené choreografii, o něco dřív a hodně brzy se dostavují také první skupinky výjezdníků. Z úst obou táborů zaznívá pár urážlivých pokřiků, při nichž se nejstarší zimák v zemi postupně zaplňuje a který dnes bude pravděpodobně vyprodán. Postupně se A1 plní dalšími a dalšími skupinkami hostů. Jakmile ale zazní soupisky obou mužstev, soustředí se oba tábory již jen na fandění samotné.

V prvních minutách je atmosféra opravdu výborná. Domácí kotel dnes šlape tak, jak má, k fandění se někdy přidává také spodní D5 a první vstřelenou brankou je toto umocněno. Pak přichází již zmíněná choreografie, kdy zábradlí ozdobí nápis FORZA MOTOR se znakem klubu, a jednoduchá kartoniáda z lesklých fólií, která se pak změní v mávání stříbrnobarevnými vlaječkami. Škoda, že nám nápis za kartoniádou tak nějak zapadl, s čímž jsme sice počítali, ale asi ne dost. Příště snad budeme chytřejší.

Ve druhé třetině support stále nepolevuje a další a další vstřelené branky jsou vodou na náš mlýn. Jediné, co je dnes znovu trochu zklamáním, jsou okolní tribuny, které se poslední dobou nedaří do fandění, jako tomu bývalo. Jistě, tuto sezónu je to možná jejich nejlepší výkon, ale ta laťka je od prvního zápasu nastavena tak nízko, že není takový problém ji překonat. V minulých sezónách to už už vypadalo, že se to publikum konečně naučilo. Že je snad ani nebudeme muset vyzývat k fandění. Jenže letos jsou na to LG opět sami…

Hostů nakonec dojelo na náš stadion necelých 150, což je počet, o kterém si u většiny ostatních můžeme nechat tak akorát zdát. Vedeni spíkrem a jedním bubnem a od začátku se prezentují skvělým supportem za čím dál tím méně příznivého stavu. Sektor mají hezky ovlajkován, přivezli i pár mávaček, takže je vizuální efekt, který ve třetí třetině ještě vyšperkují argentinou s balónky, mají podtrženou jedničku. Ve třetí třetině je jejich fandění nejsilnější, hlavně díky četnějším mezerám v našem fandění, kdy jsou voleny takové ty pro třetí třetiny typické věci.

Po zápase probíhá mezi některými jedinci klasická prdelní polízanice, kdy má kdosi zapotřebí přijít za hosty, tam tančit v rytmu jejich chorálů a pak si s nimi podat ruku, která je jim také s radostí nabídnuta. Jiné části kotle si zas vyměňují názory na ČSLH a jeho funkcionáře. To je příznačná tečka za dnešním zápasem. Hosté se pak ještě dlouho baví vypůjčeným chorálem ze Lvíčat. Společně s Přerovem v play-off byl tohle jistě nejlepší výkon hostů, jakého jsme tu za poslední leta byli svědky.

Ale…

Mluvit o výhře v souboji na tribunách je od Vsetínských velice naivní, i když pochopitelné. Už nějaký ten pátek jezdíme po stadionech této ligy, naše počty jsou proslulé. Udělali jsme spoustu takových výjezdů a to i v sezóně, kdy jsme bojovali o udržení. Když když jsme se pak hokejově zvedli a výjezdy začaly být i tisícové, psali jsme vždy s maximální mírou objektivity. Sami sebe jsme dokonce kritizovali za výjezd do Jihlavy, kde nás bylo skoro 2500. Sami sebe pak kritizovali za některé tisícové výjezdy na Slavii a až když jsme si byli opravdu jistí, měli třeba i vyjádření nezávislých zdrojů, možná jsme napsali něco, jako že náš projev byl hlasitější.

Byly zápasy, kdy nás byly na tribunách desítky i stovky, předvedli jsme výborný výkon a domácí přesto nepřefandili (Prostějov, Přerov, Havířov, Jihlava). Bylo playoff v Přerově, kde jsme tenkrát předvedli to nejlepší, co jsem zažil, ale mluvit o výhře na tribunách jsme si netroufli. Protože domácích byl prostě plný barák. Známe ten pocit, člověk řve, skáče, užívá si fandění uprostřed sektoru, kolem něj všichni dělají stejné, kotel domácích přes to všechno v mých uších není slyšet a když na tebe koukne někdo z přísedících domácích, máš dojem, že jsou z vašeho fandění úplně vedle, že nikdy nic takového nezažili. Ty se vidíš v takovém tom Matrixu, kdy by tvůj tábor přefandil snad i Galatasaray při derby. Ale není to tak. A je úplně jednoduché si spočítat, že 150 a minimálně 350 je prostě rozdíl, proti kterému se dá bojovat, ale ne vyhrát. Možná někde na Spartě, nebo v Litvínově…

Zůstáváme objektivní, a proto vysekávám hostům poklonu za jejich výtečné představení. Valaši zastihli na tribunách momentálně váhající Motoráky v nedobrém rozpoložení, kterému se však v onu sobotu dokázali postavit a domácí prostředí uhajít. Snad to pro nás bude nový impulz jak doma, tak na výjezdech, které slábnou a kde když nezabereme, připraví nás zelenožlutí o naši korunu. Bude to tuhý boj a my jen doufáme, že Valaši už napříště budou při udávání svých počtů poctiví. Zbytek je na nás…

Jedině Motor!

Autor: Seveřan

 

Zobrazit komentáře 2

  1. Seveřan napsal:

    Však víš sám nejlíp, jaké číslo jste udali napoprvé a že jste byli opraveni. Nemáme zájem to jakkoliv rozmazávat.

  2. Lišaj napsal:

    Naší výhru na tribuně berte s nadsázkou,jednak psáno v euforii po zápase a jednak se oba tábory navzájem ruší kvůli blízkosti sektorů,takže opravdu vás tak moc za zápas slyšet nebylo,stejně tak jako jsme my nebyli moc slyšet z vaší strany,s prominutím špatná akustika stadionu tomu taky moc nenahrávala,jinak co se týče atmosféry myslím si určitě nejlepší zápas letos.Počet 145ks ale opravdu sedí!

Napsat komentář: Lišaj Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*