Motor vs Benátky

„Bojujte za Motor“, „hrajte srdcem“ a zklamané obličeje většiny fanoušků v hale. Takové jsou moje, ještě poměrně čerstvé, vzpomínky na konec uplynulé sezóny. Za těch pár měsíců, kdy Česko bičovaly vlny veder, se v nejslavnějším jihočeském klubu odehrálo poměrně dost změn, nutno říci, že především pozitivních.

Tou největší z nich je zcela jistě příchod Václava Prospala, který přebírá pro vlně hokejových teoretiků a psychologů, velení na střídačce. Tento krok vedení dal u spousty fanoušků zapomenout na nemastnou, neslanou a především neúspěšnou loňskou sezónu a nemalou měrou má zcela jistě vliv na prodej permanentek, kdy konečná suma vydaných permic oproti loňsku dokonce o několik stovek ještě vystoupala.

Po sérii přátelských zápasů, ve kterých nabídl nejvíce tribunového dění dvojzápas s rakouským Linzem se konečně nachýlilo datum 8. září a sním spojený start nové sezóny. Přípravy na zápas pro nás začínají už s více jak týdenním předstihem, kdy zahajujeme propagaci na tradiční fanouškovský pochod městem, který po pěti letech konečně připadl na sobotní termín. Sociální sítě spamujeme pravidelnou dávkou grafických pozvánek, s menší dávkou vandalismu je pak také v ulicích královského města vylepeno několik stovek plakátů.

Jestliže jsem před téměř půl rokem odcházel ze zimáku po zápase s Kladnem ve stavu totální nasranosti, tak v den zápasu s Benátkami je moje nálada diametrálně odlišná. Už od rána přepínáme ještě s jedním z fanoušků do „anglického módu“ a usrkávajíc lahvovou dvanáctku na fotbalovém zápase I.A třídy ukrajujeme hodiny do pochodu. Před jeho samotným začátkem je ještě rozprodáno několik stovek kapesních kalendářů, společně s nimi jsou fanouškům předány pozvánky na unikátní výstavu k 90letému výročí klubu, která by měla odstartovat v nejbližších měsících v jihočeském muzeu.

Lehce po třetí hodině se do ulic vydá masa fanoušků, která může čítat odhadem okolo 600 osob, naše přání, aby se letos jednalo o dosud nejpočetnější pochod, se tedy s největší pravděpodobností naplnilo. Přesný počet bohužel nejsme schopni určit, ale stejně jako si například vsetínští nelámou hlavy s udáváním počtů na jejich výjezdech, ani my v tomto případě neprahneme po koncové číslovce.

   
     
 

Pochod probíhá v uvolněné atmosféře, kdy jinak poklidné sobotní ulice rozráží chorály motoráckého davu, který si na každém rohu fotí udivení turisté i ostatní občané semaforového města. Oživení pochodu přichází těsně před jeho ukončením, kdy je již v blízkosti zimáku odpáleno několik dýmovnic a náruživí čuchači výparů se tak mohou cítit jako v sedmém nebi. Čtyřbarevný dým se po chvilce rozptýlí, fanoušci si s dostatečnou časovou rezervou stihnou ještě vychutnat několik předzápasových moků a další sezóna v druhé nejvyšší soutěži může vypuknout.

Zápas má jak na ledě, tak i na tribunách pozitivní průběh, nasazení u některých hráčů a předváděný styl hokeje, je balzám pro duši a oči, navyklé především na oblíbený jihočeský styl hokeje, odborníky taktéž nazýván jako "mrdaná v rozích". Fandění s ucházející hlasitostí má minimum hluchých míst, na první zápas a „zvučnost“ soupeře asi není příliš co vytýkat. V průběhu třetí třetiny je ohlášena návštěva přesahující 6000 diváků, při pohledu na počet volných míst je ale jasné, že reálné číslo se může pohybovat spíše někde okolo pěti a půl tisíce.

Povedená sobota končí na ledě stavem 5:1, po děkovačce, kdy nejvíce ovací sklidí Žiga Pavlin a dlouhán s betony, odchází někteří fanoušci spokojeni do svých domovů, jiní trestají svá játra míchanými drinky do ranních hodin.

Na viděnou zítra v Jihlavě, ať žije Motor!

Sepsal: KZB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*